Uhlíková stopa během lockdownu na jaře 2020 poklesla, ale do června se bohužel vrátila zpět. Ačkoli hodnoty emisí vzrostly, je to důkaz, že ke změnám může dojít, pokud lidstvo přijme rychlá a radikální opatření. Lidský mozek se vyvinul tak, aby věnoval pozornost okamžitým hrozbám, a podceňuje ty složitější, jako je změna klimatu. To se překládá jako překážka v boji proti klimatické krizi, ale kterou chce překonat největší severský deník Helsingin Sanomat. Za tímto účelem se noviny spojily s agenturou TBWA\Helsinki a spustily „Font klimatické krize“ (Climate Crisis Font).
Písmo je způsob, jak ukázat lidem, jak vypadají klimatické změny. Je založen na datech Národního datového centra pro sníh a led (NSIDC) z arktického mořského ledu od roku 1979 do roku 2019 a předpovědích Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPPC) až do roku 2050. Písmo je interaktivní a na základě aktuálních předpovědí ukazuje, jak se bude zmenšovat množství ledu v důsledku změny klimatu.
Písmo jako takové mění svoji tloušťku v závislosti na roce: Nejtěžší font reprezentuje minimální rozsah arktického mořského ledu v roce 1979, zatímco lehký font symbolizuje předpovědi pro rok 2050, kdy se očekává, že se mořský led zmenší pouze na 30 % objemu z roku 1979.
„Naším posláním je učinit složité záležitosti srozumitelnější pro naše čtenáře. To, co nás minulý rok naučil, je, že lidstvo je mnohem schopnější jednat, když čelí náhlé hrozbě, jako je COVID-19. Takže pokud jde o složitější problémy, jako je změna klimatu, musíme najít různé způsoby, jak konkretizovat naléhavost,“ říká Kaius Niemi, šéfredaktor z Helsingin Sanomat.
Každý nadpis, článek nebo komentář napsaný tímto typem písma zvýrazní dopad změny klimatu na rozsah arktického mořského ledu. Samotné noviny již použily font Climate Crisis Font v některých článcích o klimatu publikovaných v letech 1979 až 2020. Písmo je k dispozici zdarma na webové stránce podporující tuto iniciativu a funguje téměř pro všechny jazyky založené na latinské abecedě.
