Jan Páv – Čtěte věci mimo reklamu a cestujte

Vážení čtenáři, omlouvám se za velkou letní pauzu. Pandemie má totiž dopad na všechny a zdejší rozhovory se tomu nevyhnuly. Nicméně věřím, že čekání stálo za to, protože vám přináším rozhovor s Honzou Pávem. Honzu jsem měl možnost poznat díky soutěži Young Lions, kde se několikrát umístit v první trojce oceněných týmů, a musím říct, že sledovat Honzu při prezentaci byl vždycky zážitek. A já teď doufám, že vy si teď užijete rozhovor s ním.

Každá úspěšná kampaň začíná dobrým briefem. Zkus se tedy představit ve formě briefu s nejpodstatnějšími informacemi, které bychom o tobě měli vědět. Popiš sebe sama ve formě krátkého headlinu.
Jak dělám jednu věc, tak dělám všechno. Tohle jsem si přečetl v knize od Dereka Siverse Hell Yeah or No. Derek Sivers říká, že na tom, jak přistupujete k běžnému úkolu se pozná váš přístup k těm důležitým. Když odfláknete něco obyčejného, bude na vás spoleh, až půjde o něco důležité? Mám to nad sebou jako pomyslný meč a bojím se něco vypustit. A občas skrze tenhle headline koukám i na ostatní – a přiznávám, je to docela přísné měřítko :).

Jaké zvíře nejlépe vystihuje tvůj charakter a proč?
Co třeba Páv? Se vším dobrým i špatným 🙂

Pokud bys byl influencer, jaký typ obsahu bys sdílel se svými fanoušky?
Batohy a vše pro okolo vybavení, které činí lidi nezávislé primárně v městské krajině: https://bekpek.life. Bohužel na to není čas.

Jak bys popsal osobu, který je tvůj naprostý protiklad?
Takový člověk by byl na jedné straně lempl, přizdisráč a přisluhovač. Ale možná by byl taky klidný, byl méně přísný na sebe i své okolí a byl by víc empatický.

Jaká byla tvá cesta ke strategii a plánování?
Začínal jsem jako plánovač televizních kampaní v už neexistující mediálce PanMedia Western. Můj tehdejší šéf Marek Hofhanzl mi dal tolik prostoru vyřádit se, kolik jsem potřeboval. A já bral. U televize jsem nezůstal, přidal se online, výzkum a práce na tendrech – ke strategiím už to bylo jen kousek. Nejdřív mediální strategie, komunikační strategie, strategie dílčích kanálů – nakonec jsem v Lovebrandu zakotvil u strategie, která kombinuje byznys a značku.

Proč sis tohle zvolil jako živobytí?
Když jsem byl na FSV UK na oboru Marketingová komunikace a PR, dostávali jsme nabídky stáží a brigád na prázdniny. Jenže já potřeboval ideálně fulltime a PanMedia byla jediná z nabídek.

Jaký neobvyklý zvyk nebo absurdní věc máš nejradši?
Mám ve zvyku docela dost dokumentovat svoji práci – šetří mi to později spoustu času. A rád si to jednou za čas přerovnám. V tomhle jsem trochu jako Marie Kondo – postupně vyhazuju, co jsem na začátku zbytečně vytvořil a nechávám, co se osvědčilo.

Kdo tě v současné době nejvíce ovlivňuje?
Moje děti. Jak na té každodenní pragmatické rovině, tak na té osobní rozvojové. Pokud chcete mít vychované děti, musíte nejdřív vychovat sami sebe.

Jaké nové chování nejvíce zlepšilo tvůj život v posledních několika letech?
Obecně mi prospívá každá rutina. Často jdu z extrému do extrému, ať už jde o práci nebo sport, a rutina je něco, co mě vrací do rovnováhy. Nejvíc jsem si odnesl z období, když jsem začal zmenšovat okno, během kterého jím (třeba na 8 nebo 6 hodin denně) nebo když jsem si začal pravidelně odříkávat některé věci, které mám fakt rád, třeba kafe nebo zmrzliny. To mě naučilo, že nemusím mít všechno hned, že to, co cítím po třech hodinách bez jídla, fakt není hlad. A třeba i to, že když se pracovně nedaří hned, je potřeba se do toho víc ponořit. Uvědomil jsem si to, když jsem dva roky zpět překonal příkazový řádek – od té doby se mi daří pronikat do programování. Dlouho jsem dělal jen věci, které mi šly samy.

Stratégové jsou dobří pozorovatelé světa, aby nacházeli insighty. Můžeš popsat nějaký tvůj nedávný postřeh (například v MHD), který ti uvíznul v hlavě?
Moje hlavní pracovní náplň je teď výzkum, takže toho je docela dost. Když bych měl vybrat typický, tedy překvapivý a přitom evidentní vhled, vybral bych nějaké z výzkumu, který jsme dělali pro ZOOTu. Dostali jsme zadání, abychom rozdělili lidi v ČR podle toho, jaký styl oblékání preferují. Měli jsme od nákupčích ZOOTu předem popsané styly, kam se vejde snad každý – casual, formální a elegantní styly, ale třeba i urban streetwear, rocker, sport nebo outdoor. My jsme ale postupně zjistili, tři vhledy, které otočily zadání vzhůru nohama. Za prvé, lidé nemají rádi, když se je snažíte škatulkovat do jednoho stylu – je to pro ně nuda. Za druhé, když už mají pojmenovat svůj styl oblékání, používají naprosto jiná označení – např. sexy, pohodlný, nebo “nemám vyhraněný styl, mám ráda spíše klasiku pro její nadčasovost”. Profesionální označení stylů pro ně nefunguje. A za třetí – zákaznice, která pojmenuje svůj styl oblékání jako “sportovní”, myslí spíše šedesátkové retro. Rozhodně ne tenisky, legíny a mikinu s kapucí, které za označením “sportovní” vidí dvacetiletá holka.

Máš nějaké hobby nebo sportuješ?
Od malička hraju ragby, v podstatě na nejvyšší úrovni, které v Česku jde. Dlouho to pro mě ale byla povinnost. Ve dvaceti letech jsem přestal, ale pak se za dva a půl roku vrátil. Ragby mi pak sloužilo jenom jako prostředek, jak se odreagovat od práce. A před pěti lety se to zlomilo – začal jsem mnohem víc trénovat, začal jsem se silovým tréninkem a logicky se mi mnohem líp hrálo – byla to mnohem větší zábava. Uvědomil jsem si, co mi ragby dalo do života a začal být aktivní okolo dění na Spartě, chci trochu začít vracet zpátky.

Jakou radu bys dal mladým stratégům? Co by měli ignorovat?
Hodně číst věci mimo reklamu. Cestovat. Bavit se lidmi na ulici. Chápat co řeší, čeho se bojí, na čem jim záleží. Nebát se zkoušet nové věci. Snažit se pochopit, jak fungují běžné věci. Být zvědaví. Říkat si o zpětnou vazbu od zkušených lidí, kteří mají nadhled a nepotřebují zvětšit ego. Ignorovat by měli trendy – takové, které se objeví shora, které si nejsou schopni promítnout do lidí kolem sebe.

Jaká byla nejlepší rada, kterou ti kdo dal v rámci strategie?
Ještě když jsem byl v mediálce, měl jsem problém prodávat klientům strategie a vlastně jakoukoliv konzultantskou činnost. Na konferenci jsem se ptal Krise Hoeta, jak mám tenhle problém řešit. A odpověď: člověk má takové klienty, jaké si zaslouží. Usadilo mě to na zadek, ale strašně mi to pomohlo. Když jsem rok později zakládali Lovebrand, vymýšleli jsme byznys tak, aby nám byli naši klienti blízcí a podobní.

Podstatnou rolí je i sledování trendů. Který trend z poslední doby považuješ za nejzajímavější a proč?
K trendům mám specifický vztah. Devadesát procent toho, co se ke mě dostane jako trend, je bohužel bullshit, často nerelevantní pro český kontext. Podle mě je trend třeba přibližování se přírodě. Není to vracení se do přírody nebo k přírodním postupům, může to mít různé podoby. Třeba alternativní ubytování v přírodě, často “off the grid”, tedy bez elektřiny, vody, kanalizace nebo internetu. Přijde mi, že zase frčí ježdění na chaty. Lidi chtějí mít zeleň doma, kompostují, zajímají se opěstování zeleniny. Myslím, že to spolu všechno souvisí.

Jaký populární trend v zahraničí bys chtěl, aby byl také populární na Slovensku?
Mám dva tipy – v zahraničí vždy víc frčí zájem o zdravé stravování. U nás se to zlepšuje, ale na můj vkus pomalu. Spousta míst, kde se pohybují primárně děti, pořád nabízí jídlo, které si už ani já sám nedám. Druhý tip se týká zpomalení – na osobní rovině, ve spotřebě, v byznysu… trochu se bojím, že je to záležitost jen pár zajištěných procent populace, ale přál bych si, aby se to rozjelo naplno. Rád bych, aby se u nás lidi víc zajímali o svoje zdraví, o svoje okolí, o přírodu.

Na jakou práci (kampaň) jsi nejvíc pyšný?
Určitě je to značka Urbalive, kterou jsme vytvářeli ještě v Lovebrandu s Matezem Jindrou. Je to značka vermikompostérů a dalších produktů určené pro populaci světových velkoměst, které na Vysočině vyrábí Plasta. Tahle značka pomohla Plastii diverzifikovat portfolio, daří se jí v ČR i v zahraničí. Málokterá naše strategie značky má i po letech takový dopad.

Co pro tebe znamená slovo “filosofie”?
Filozofie pro mě byla dlouho takovým dějepisem. Sám nechápu, jak jsem pak mohl skončit na Filozofické fakultě UK (Studie nových médií). Tam mi ale ukázali, že filozofie může mít nějaký praktický význam. Poslední roky vnímám filozofii spíš jako praktický návod na život. Občas se začtu do stoicismu a poslední rok i buddhismu (mají toho tolik společného!), které takto filozofii definují.

Jak se překrývají tvé profesionální a osobní přesvědčení?
Překrývají se naprosto. Vybírám si firmy, pro které dělám. Nejenom podle oboru, ale podle toho, zda jsou mi blízké lidsky.

Jak žiješ v přítomnosti, když tvou prací je odhalit budoucnost?
Snažím se balancovat, ale jsem schopný se v jednom nebo druhém zaseknout. Naštěstí mám ty rutiny.

Co děláš, když se cítíš přemoženě nebo dočasně nesoustředěně?
Většinou je to kombinace tohoto: jdu se proběhnout, uklidím si na stole a v bezprostředních povinnostech a zreviduju, proč se tak cítím a jestli pro to mám doopravdy důvod. Pak se většinou pustím do první práce, která mi zrovna přijde pod ruku (ne nutně ta nejdůležitější) a už to jde. Naučil jsem se, že je se to bude stávat opakovaně a že je třeba to neřešit.

Měli by stratégové žít více filosofické životy?
Pokud by to bylo v tom významu filozofie jako “praktický návod na život”, tak určitě. Stratégové potřebují častý kontakt s běžným životem. Nemůžou pořád sedět ve své slonovinové věži a koukat na svět. Jednou za čas tam ale vylézt musí, aby se dokázali podívat i z nadhledu.

Máš nějaké užitečné mentální nebo heuristické modely?
Mám, ale nevím, jak se jmenují :). Nejvíc se snažím dávat si pozor, na základě čeho se rozhoduji a kde se tyhle parametry vzaly.

Stratégové také hodně čtou. Četl si v poslední době nějakou knihu, která ti nějakým způsobem rozšířila tvé obzory?
Aktuálně mám rozečtenou knihu Small Data. Přestože jsou teď kvalitativní výzkumy moje každodenní téma, pomáhá mi v tom, jak tato “malá” data a jejich přínos vysvětlovat lidem. Jinak v poslední době čtu knihy, které jsou dost mimo obor. A myslím, že i tak je to přínosné. Klidně koukněte na můj profil na GoodReads a posuďte sami.

Který internetový zdroj čteš nejraději?
Newslettery Dense Discovery a Hacker News

Děkuji za rozhovor!

Honza Marcinek
Honza Marcinek

Zkoumám průsečík mezi lidským chováním a kulturou, abych odhalil pravdu o značkách a jejich postavení na trhu. Účelem webu Insight.cz je inspirovat kreativní myšlení, které firmám pomůže vytyčit jedinečnou roli, aby se mohly spojit s lidmi a vytvářet smysluplný dopad na svět okolo nás.

Articles: 3766