0

Mezinárodní tým vědců našel způsob, jak kroucením vláken dosáhnout podstatného chladicího účinku. Studie by mohla mít podle týmu významný dopad na energeticky efektivní chlazení.

Základním principem je, že se gumový pás ohřívá, když je natahuje a chladí, když se uvolní – tento fakt je znám již dlouho. Aby to však fungovalo, tak to vyžaduje velmi velké natáhnutí. Výzkum ukázal, že různá vlákna mohou být zkroucena a mají větší účinek.

Tento proces se v angličtině nazývá twistocaloric cooling (v češtině pro to neexistuje doposud název). Vědci zjistili, že když natáhli gumová vlákna, stočili je do „nadšroubovicového vinutí“ (supercoiling) a pak je uvolnili, ještě více se ochladily. Účinek byl ještě výraznější, pokud se kroutily a uvolňovaly současně. Například, když byla použita první metoda, byla pryžová vlákna ochlazena o 15,5°C ve srovnání s 16,4°C u metody otoč a natáhni. Jiné materiály, jako nikl-titan, fungovaly lépe. Nejlepším výsledkem byl svazek niklu a titanu, který se ochladil o 20,8°C.

Výzkum vedli vědci z University of Texas a Nankai University, spolu s dalšími instituty. Tým říká, že zjištění ukazují, že existují příležitosti k použití „twistocalorických“ materiálů, velkých i malých. Je však nutný další výzkum.

Podle Mezinárodního institutu pro chlazení spotřebují ledničky a klimatizace 20 procent světové elektrické energie. Polovina této poptávky pochází z klimatizací. Očekává se, že celosvětová poptávka po klimatizacích se do roku 2050 ztrojnásobí, což povede k vyšší spotřebě energie a způsobí větší poškození životního prostředí. Práce s twistocalorickým chlazením by mohla vydláždit cestu k účinnějším klimatizacím a chladničkám.