Jedním ze způsobů, jak snížit vliv zemědělství na životní prostředí, je snížit počet tzv. food miles. Jedná se o vzdálenost, kterou musí potravina procestovat, aby se dostala z farmy až na stůl zákazníka. Doprava jako celek představuje 11 % z celkového počtu emisí skleníkových plynů a z toho 4 % emisí má na svědomí putování jídla od výrobce do obchodů.
Proto se se supermarket v Bruselu snaží vytvořit co nejkratší potravinový dodavatelský řetězec. Delhaize (belgická Delvita) spustila projekt městského farmaření v reakci na rostoucí obavy zákazníků o tom, odkud pochází jídlo.
Tato farma produktuje rajčata, saláty a jahody a po celý rok provozuje skleníky. Výrobky jsou sklizeny ráno a přibližně o hodinu později se dostanou do regálů v supermarketu. Zahrada zaujímá kolem 320 m2 střešního prostoru. Produkt je technicky organický, ale nemá nárok na ekologické označení, protože není pěstován přímo v přirozené půdě. Zahrada rovněž vytváří svou energii udržitelným způsobem pomocí solárních panelů a využívá teplo generované v obchodě pod zahradou.
Farma čelí určitým výzvám. Nedostatečná biologická rozmanitost způsobuje, že produkty mohou být ohrožené hmyzem. Kromě toho omezení hmotnosti omezuje množství, které lze na střeše pěstovat. Zemědělství v současné době vyrábí jen nepatrný podíl potřebných zásob, ale Delhaize doufá, že bude sloužit jako model pro rozšíření projektu „ze střechy na stůl“ na další pobočky. Brusel v roce 2016 zahájil tzv. Good Food plán, který si stanovil za cíl dosáhnout do roku 2035 30 % produkce ovoce a zeleniny z městského zemědělství. Pokud by více supermarketů a dalších podniků přijalo zahradnictví na střeše, tak by to výrazně pomohlo k dosažení tohoto cíle.
